pondělí 8. srpna 2016

Ahojte ♥

Jistě spousta z vás si teď užívá "poslední" dny krásného počasí, než se začne zase ochlazovat, viďte?
Já nejsem výjimkou...
Svůj krásný den jsem zahájila "nákupy" ve městě a menším poklábosením s mojí kamarádkou ze třídy. Znáte to, když se dvě ženy zapovídají, čas neexistuje :D

Každý nový den mi přináší jisté otázky, u kterých bych se velmi ráda pozastavila a trošku je rozvedla na pravou míru.

Od poledne jsem "hlídačem" babičky. Hlídač zní trošku drsně, ale bohužel, u takových případů je to realita. Babička trpí Alzheimerovou chorobou, která ji postihla na "stará kolena".
Letos jí bude 85, což je jistě krásný věk, ale problém je, že babička si to už nejspíš neuvědomuje, i když by možná chtěla.
Přitom to byla vždy čiperná žena, plná elánu. Nikdy jsem neviděla, že by babička seděla u televize celý den a jen pojídala křupky. Nikdy! Moje babička nebyla flákačem, za celý svůj život nadělala práce, o které by se dnešním ženám ani v nejhorším snu nezdálo.

Včera jsem viděla video o pracovním pohovoru. Tohle video, ale ovšem mělo jiný úmysl... mělo ukázat mladým lidem, že jejich rodiče dřou a chodí do práce za účelem, aby měli pro svoje děti na studium, protože chtějí pro ně to nejlepší. Hlavně aby nemuseli pracovat holýma rukama.
->  link for the video
Moje babička taková vždycky byla. Vždy pracovala pro dobro druhých.

Jsou dny, kdy babička naprosto vnímá a žije život s vámi, ale taky dny, kdy neví, kdo jste nebo co dělá.
Já jsem se postupem času začala smiřovat s jejím osudem. Každý máme nějaký a nikdo z nás neví, co nás jednou čeká.
Jedno vím jistě, babička je mým vzorem.

Účel tohoto článku je, aby si všichni mladí lidé uvědomili, že rodiče i prarodiče jsou lidi, kteří nás milují a chtějí pro nás jen to nejlepší. Proto si myslím, že věnovat jim chvíli z našeho drahocenného času, nám tolik nezabere a navíc se nám ten čas, vzpomínky na naše blízké, vryjou do paměti na celý život....♥

Follow Us @soratemplates