Někdy nechápu spoustu věcí ohledně mezilidských vztahů.
Například víme, že člověk je totální zrádce,neboť když jsme ho nejvíc potřebovali nebyl tu, řekneme si "Jop. Tak ty jsi skončil " , ale vzápětí, když se objeví s tou nejpodivnější omluvou na světě, mu stejně odpustíme.
Proč?
Proč si tak rádi ubližujeme?
Ten člověk se přece nezmění nebo ano?
Dalším případem jsou hádky.
Samozřejmě, když jsme naštvaní a máme k tomu obrovský důvod ( chcete-li podnět) a jsme v situaci kdy se jedná o věc, kterou někdo potentoval, je jasné, že to asi nenecháme jen tak.
Ale žabomyší hádky kvůli maličkostem jsou zbytečné.
Každý máme své chyby. Je důležité si je uvědomit a brát na ně ohled.
Stres.
Tak tohle by byla kapitola sama o sobě.
Jelikož se nám pomalu blíží maturita jsme s holkama trochu víc vystresované,obzvlášť ony,neboť já se k maturitě nedostala kvůli zdravotním problémům 😕.
Měli bychom si věřit. Ať už se děje co se děje, věřit sami sobě a tomu, že na to máme, že to dáme, je nejdůležitější!
Je zvláštní,že vždy nejvíce úvah mě napadá díky okolnostem,co se dějí kolem mě.
I když, je to spíše pravděpodobné...
Lhaní.
Od jisté doby jsem specialistkou na lháře.
Odhalit podvod je tak jednoduché, člověk by nevěřil jak. Teda, co se týče mě.
Babička mi jako malé vždy říkávala, že :
"ten, kdo lže, ten i krade a do pekla se hrabe."
Myslím, že nebyla daleko od pravdy.
Proč lidé lžou?
Bojí se přiznat pravdu?
Kdyby se mě někdo zeptal, co bych udělala, kdybych měla možnost změnit cokoliv, hned bych mu dokázala odpovědět.
Změnila bych typicky českou lidskou povahu.
A co byste změnili vy?
0 Comments