čtvrtek 19. října 2017

Podzim.

Bývaly doby, kdy jsem podzim a vše kolem něj milovala. Ráda jsem sledovala listí, co opadává ze stromů, a pak se v něm brouzdala a poslouchala, jak mi krásně pod nohami šustí.



Nic a nikdo nedokázal ovlivnit ten pocit, co jsem měla. Žádné starosti a pokud ano, byly mi rázem šumák.


Poslední dobou, hlavně teď pociťuji úzkost. Jsem hodně výbušná a neovladatelná. Své emoce nedokáži nijak ustálit. Neuvědomuji si, co říkám a jak se chovám ke svému okolí.

Blíží se maturita.. mám ji na dosah, ale bojím se.

Potkávám bývalé spolužáky a zjišťuji, jak se velmi za ty roky.. ano.. roky.. změnili, a co je u nich nového... práce, škola, v některých případech i děti ...

To, co jsem chtěla nejrychleji přiblížit, se nyní, paradoxně snažím oddálit.
Možná se opakuji, ale čas je opravdu vzácnost.

Už to není jako dřív.  Všichni se vzdalujeme, nenacházíme společné téma, ačkoliv před lety jsme si třeba taky nic neřekli, naivně jsem doufala, že když dospějeme, že se vše změní..  zkrátka, že si jako "parta" budeme chybět .

Slučák byl tak 3x max. 4x a ani na jednom jsem nebyla. Teď si tak trochu se*u do úst, ale o nic jsem nepřišla.  Z doslechu jsem se dozvěděla, že vše je při starém a skupinky, co dřív byly, tak zůstaly.





 Myslím, že je to velká škoda, ale slepovat něco, co slepit nejde, je zbytečné.
Chci si užívat každou chvilku, kterou mám, protože nikdy nevíme, kdy to skončí.
Škola, respektive maturita je pro mě velmi důležitým bodem na mém imaginárním seznamu věcí, které chci zvládnout.

Navíc začíná kolotoč kolem voleb a všude na mě vykukují reklamy a billboardy kandidátů do poslanecké sněmovny. Nikdy jsem se o politiku nezajímala, ale copak to jde? Vždyť ji mám na každým rohu. Všichni slibují nesplnitelné. Snaží se lidem vetřít iluze o dokonalé budoucnosti pro ně a pro jejich děti, ale zatím jsem nebyla svědkem činu.

Proč se všichni tolik snaží před volbami? 
Proč teda to, co slibují, doopravdy neuskuteční? 
Přece k dobrému a správnému kroku nepotřebujeme hlas lidu.. stačí jenom prostě chtít.

Ano, půjdu volit, ale jenom protože mi záleží na zemi, ve které žiji.
Ještě zdaleka nejsem rozhodnutá, komu dám svůj hlas, nikdo mě nedokázal přesvědčit natolik, aby mi spadla brada. Jedině, co všichni rádoby kandidáti splnili na 100% je reklamní tah. Děkuji za vaše xichty a nesmyslné texty, které jsem našla nejen na internetu, ale i ve své poštovní schránce.

Nebylo mým cílem, aby můj post končil těmito slovy, ale pokud ještě můžeme o něčem rozhodnout, měli bychom jít volit.















Follow Us @soratemplates