Každý den je na mě kladena otázka, na kterou stále neumím pořádně odpovědět. Nevím, zda je to tím, že se na ni bojím odpovědět či problém je úplně jinde. Ve školce po vás...
Krásný den můj milý deníčku a příznivci mých vtipných až někdy tragických projevů... Dlouho jsem nezaznamenala ze svého života ani jeden střípek, nebylo by to z toho důvodu, že jsem " zapomněla ", že mám blog, ale proto, že se toho seběhlo strašně moc. Za posledních pár měsíců převážně bojuji se svými démony v hlavě, neboť tím, že jsem řešila strašně moc věcí kolem nemocné mamky až po byt, tak moje mysl i moje tělo se rozhodlo " bránit ", že takhle určitě ne! Za což jsem vděčná. Někdy musíme dostat pořádný flákanec, abychom si uvědomili, že se musíme umět mít rádi a hlavně umět odpočívat. U mě to je spíš naučit se umět odpočívat. Mamka v procesu léčby, která vypadá, že bude na tu " potvoru " zabírat a stále věřím, že máme naději ji porazit... Dále byt konečně dostává podobu " útulného " prostředí a hnízdečka bezpečí, chybí jen nějaké spotřebiče, žaluzie a samozřejmě pár doplňků, který dodají bytu tu správnou atmosféru. V nepodstatné řadě své tom...