Často přemýšlím nad určitými věcmi, co se dějí pravidelně kolem mě, ať už je to hloupost, dokáže mě to naprosto odrovnat a já se nedokážu na nic jiného soustředit.
Za posledních pár dnů mě takhle vykolejilo jedno video. Obyčejné video, kde byl kluk na vozíčku a vyprávěl svůj životní příběh.
Nečekejte ale něco strašně dojemného, naopak! Tento mladý muž měl tolik elánu a svoji energii dokázal dostat do každého člověka v publiku, ale i u obrazovek monitoru.
Kluk, o kterém mluvím se jmenuje BEKIM AZIRI(27) pochází ze slovenských Piešťan, od puberty byl blázen do bikrosu a v 17 letech se zúčastnil závodu v ČR, olomouckém městě Přerově, jenž se mu stal osudným. Nezvládl překážku a v rychlosti spadl. Po pádu necítil nohy ani ruce, následoval rychlý převoz vrtulníkem do olomoucké nemocnice, kde byl operován.
Nejhorší verdikt, co může mladý člověk slyšet je to, že jste ochrnutý od krku dolů a nikdy nebudete chodit.
Pro spoustu z nás by to znamenalo konec. Možná bychom nechtěli dále pokračovat žít, padla by na nás úzkost a ten strašný pocit méněcennosti, že jsme k ničemu.
To ovšem nebyl případ Bekima...
Dokázal se přes to přenést a najít způsob, jak si zase začít užívat života plnými doušky.
Stal se psychicky silným mužem a vlastně inspirací pro ty lidi, co mají podobné problémy.
Momentálně účinkuje ve "stand up" comedy, jak on sám říká, že v jeho podání se spíše jedná o "sit down" tragedy, v ČR známé jako Na stojáka, zatímco na Slovensku - Temné kecy.
Napříč věcem, co se mu v životě přihodily, se nikdy nevzdal a posouvá se jen dál.. oženil se, díky úspěšné rehabilitaci se i dokázal postavit na nohy, našel se i v hudbě, jako rapper, kde se mu podařilo vydat track i se známějším rapperem sk - Separem.
Při zhlédnutí Temných keců, se možná zarazíte, neboť pro někoho to bude příliš kontroverzní a vulgární, musíte brát v potaz to, že člověk, který to vypráví chce lidi pobavit,nikoliv vyvolat v nich lítost.
Bekim se pro mě stal opravdu vzorem a velkou inspirací.
Když se ohlédnu zpětně ke svým problémům, byly opravdu minimální, ačkoliv velmi bolestivé po psychické stránce, dokázala jsem se z toho dostat.
Nejhorší, co člověk může udělat je, že se všemu začne poddávat a nevidí důvod boje...
Každý den není posvícení, měli bychom si život užívat, protože za každou minutu, kdy máme nějaké obavy, ztrácíme šedesát sekund svého štěstí.