Jaké by to bylo žít život bez sociálních sítí?
Jako děti jsme nevěděli, co to internet je a jaké "možnosti" nám vůbec nabízí...
Nepotřebovali jsme ho. Materiály do školy jsme poctivě hledali v knihách, popřípadě čerpali ze zkušeností našich blízkých a známých.
Bum s internetem přišlo na základce, kde jsem jako jedna z mála neměla ani počítač...
Musím říct, že jsem byla nenáročné dítě...
Dnes se ale na to dívám s pozitivním přístupem, je jiná doba, jiné možnosti, je docela logické, že dnešní děti budou technologiím podléhat již v útlém věku.
Bylo období, kdy jsem byla extrémně závislá na sociálních sítí a možná své přátele až zběsile vyhledávala a nutila do konverzací se mnou, za to se jim omlouvám ! :D
Byla to moje nutnost, potřeba řešit většinu věcí online... teď mi to přijde úsměvné, ale když si to představím, je to až děsivé...
Cítila jsem, že to není správný krok kupředu...
Začala jsem si uvědomovat, kolik času strávím na netu a kolik času mi pak zbývá na sebe, svou rodinu.
Kolik času vlastně promrhávám a zbytečně ztrácím, bohužel den má stále 24 h, a když si uvědomím, že internetu jsem věnovala skoro celý den ( samozřejmě jsem cca 8 h spala! ), brrr husí kůži z toho pocitu mám.
Je dobré si zavčasu říct: " Hele, je internet opravdu to, čemu musíš (chceš) věnovat svůj čas? "
Začala jsem objevovat krásu přírody.
S kamarádkou a pár lidí jsme se brzké ráno rozhodli udělat výšlap na Šerák.
Už cesta tam byla adrenalin, jen přežít hodinu jízdy ve spěšném vlaku, který vydával zvuky, které rozhodně jako cestující nechcete moc slyšet...
Pokud jste měli 3± h spánku, věřte, že na čerstvém vzduchu vás to dočista nakopne.
Ač se nejedná úplně o nejvyšší horu, atmosféra byla skvělá, cesta překonatelná, na pár výjimek jako jsou kameně, po kterých stékal malý potůček a já, která neumí po těchto kamíncích přejít bez zranění :D. A dobíhání vlaku za pět minut dvanáct, kde jsme se rozhodli pro jistotu si to "zkrátit" přes koleje nebo vysmátou průvodčí.
I takové dny jsou...
Nikdy jsem se necítila tolik milovaná, chápaná a respektovaná jako teď.
Mít dobré přátele je dar a já jsem vděčná za každého z nich. ♥
xoxo