Rozhodla jsem se popisovat průběh maturity,státní část je za námi.
Pro mě však nese s sebou spoustu nových "životních" zkušeností .Písemné práce z češtiny a angličtiny byly v podstatě podobné, lišily se jen v zadání, v jč máte na výběr z 6 témat,zatímco v angličtině se musíte uspokojit s jedním. ( Píšete ale 2 části a to delší a kratší).
Češtinu jsem už popsala zde》》Slohová práce -Český jazyk
Angličtina pro letošní rok měla toto téma:
Delší část->Play and Programme Instructors neededKratší část->Oslava narozenin Evy -email
V den konání angličtiny jsem vstávala v 6 hodin,neboť jsem si spletla čas konání zkoušky,který byl až ve 12:15.
V průběhu psaní mi přestala psát propiska a já ji musela vyměnit. Nová ovšem měla jiný odstín, tím pádem ve mně začala panika,zda to nebude problém (neměl by být!)
Co se týče samotné zkoušky, nechávám to osudu, protože vždy se má počítat s nejhorším,abychom pak nebyli překvapeni. (Osobně z ní mám ale kladný pocit!)
Při příchodu domů na mě čekala další těžká zkouška,kterou bych snad zrovna v tuhle dobu nečekala. JessieElle byla na tom velmi špatně.
Zvracela , nejedla,nepila a byla apatická. Neváhala jsem a vzala ji k veterináři, kde na mě čekalo nejtěžší rozhodnutí.
Měla nález v tenkém střevě, hrozilo ucpání a roztažení, což by znamenalo konec.
Měla jsem ji s sebou vzít na speciální kliniku, která je v Novém Malíně.
Po příchodu jsem ještě obvolávala veterináře, který mi řekl, ať ještě chvíli počkám než ji zaberou antibiotika ( která dostala na veterině u veterinářky). Kromě antibiotik dostala další dvě injekce.
Naděje, že to přežije byly mizivé. Já odcházela na didakťák s tím,že až se vrátím domů, už tam nebude.
Jakmile jsem vrzla bránou,byla jsem v šoku. Jess mě přišla přivítat! Byla slabá a její chůze občas nemotorná ,ale přes to všechno se postavila na nohy. Probrečela jsem to jak želva. Tentokrát však štěstím a nadějí.
Poslední didakťák jsem šla psát s větším klidem . Teď ještě praktická a ústní (na které jdu poslední den, tj.30.5.) a vše bude za mnou.
Někdy řešíme zbytečně prkotiny a ztrácíme čas s věcmi,lidmi ,kteří za to nestojí. Není to škoda? 24 h denně, z toho +- 8 h spánek, škola, práce a povinnosti,kolik času zbyde na přátele a rodinu ?
Je to otázka na každého zvlášť. Každý máme svoji rovnici,kterou buď vyřešíme nebo projedeme.